Synonymum: kongenitální obstrukce nazolakrimálního duktu (slzného kanálku)

Název anglicky: Congenital nasolacrimal duct obstruction (CNLDO), dacryostenosis

Dakryostenóza znamená nedostatečnou průchodnost slzného kanálku, kterým jsou odváděny slzy z povrchu oka do dutiny nosní.

Jedná se o nejčastější poruchu slzného systému, která se vyskytuje až u 20% novorozenců. Její projevy se mohou objevit již při narození nebo později s rozvojem tvorby slz. V postiženém oku je větší množství slz, které přetékají na víčko a tvář. V oku se též objevuje hlenovitý materiál produkovaný v slzném vaku. Pod okem může vlivem podráždění přetékajícími slzami a mnutím dojít k zarudnutí a maceraci (rozmočení) kůže. Intenzita a trvalost příznaků je závislá na stupni zúžení kanálku. Při mírnějším zúžení může k potížím docházet jen v průběhu větší tvorby slz (chlad, vítr, sluneční svit) nebo při zhoršení zúžení kanálku otokem (při nachlazení, rýmě). 

Kojenci s některými syndromy mají vyšší riziko dakryostenózy (ale většina případů dakryostenózy je u jinak zcela zdravých kojenců).

Komplikacemi jsou infekce a zánět slzného váčku (dakryocystitida), zánět okolní tkáně (pericystitida) a vzácně periorbitální celulitida (zánět tkáně v okolí očnice).

Základem léčby nekomplikovaného zúžení slzného kanálku je “nazolakrimální” masáž, většinou 2-3x denně a současné aplikování kapek s antiseptickým účinkem. Při hlenohnisavé sekreci se k léčbě infekce používají antibiotické kapky. Na rozmočenou kůži očního víčka se používají oční masti (např. Ophtalmo-Septonex mast). Většina případů dakryostenózy se spontánně zahojí; v 96% do 1 roku věku. Pokud se do 1 roku nezahojí, rozšiřuje se sondičkou v místní anestezii (provádí se na očním). Tato léčba je úspěšná asi v 80%.

Komplikace se léčí celkově podanými antibiotiky a zúžení je v těchto případech potřeba chirurgicky vyřešit. 

Daniel Dražan, 22. července 2019